Co jsou a k čemu slouží Bachovy květové esence

Bachovy květové esence, též často nazývány "bachovky" jsou soubor 38 květových extraktů z nejedovatých, planě rostoucích rostlin, které objevil a popsal počátkem dvacátého století anglický lékař Dr. Edward Bach.  

Zjistil, že skutečnými příčinami nemocí jsou naše psychické stavy - např. snaha ovládat, přílišné nadšení, nerozhodnost, hrůza, strach, pochyby, beznaděj, deprese, neklid, netrpělivost, zármutek, slabost... Během své lékařské praxe si všímal reakcí pacientů na ostatní lidi, povahových rysů a nemocí, které se u nich objevily.

Dr. Bach vytvořil 7 skupin esencí zaměřených na strach, nejistotu, nezájem o přítomnost, osamělost, přecitlivělost na vnější vlivy, skleslost a zoufalství, přílišnou péči o jiné

 

Hlavním přínosem bachovek je to, že harmonizují naše pocity (může se jednat o strach, úzkost, deprese, stav vyhoření i fyzické únavy, o samotu, či "létání myšlenkami v oblacích",.....) a tím nás stabilizují, pomáhají také nastartovat samoléčící síly organismu a urychlují uzdravování a rekonvalescenci. Esence nenahrazují lékařskou péči, ale mohou ji velmi dobře doplnit a podpořit.

Účinky Bachových esencí

Bachovy květové esence působí na to, čemu říkáme negativní emoce - např. strach, vyčerpanost, nedostatečné sebevědomí, pýcha, přílišné nadšení, apod.

Esence Dr. Bacha nám pomáhají tyto pocity harmonizovat, dostávají nás do reality, kdy se na sebe a na svou situaci a pocity můžeme podívat objektivně a činit tak rozhodnutí bez emocí. Umožňují nám postupně odloupnout slupky, které jsme si nasadili, abychom přežili v tomto světě a tím nám postupně pomáhají odkrývat to, kdo skutečně jsme, jaký je cíl a smysl našeho života a vrátí nám naši odvahu vydat se na svou cestu a uskutečnit své sny a přání.

Bachovy květové esence jsou naprosto bezpečné, nevyvolávají závislost, nežádoucí účinky ani alergie a nelze se jimi předávkovat. Bachovky nemají žádnou kontraindikaci a lze je kombinovat se všemi ostatními formami léčení (klasická medicína, homeopatie, fytoterapie, tradiční čínská medicína, …). Lze je používat jednotlivě, nebo namíchat směs (maximálně 7 esencí dohromady).

Konzultace s klientem

Při konzultaci Bachových esencí  je třeba objevit příčiny současného stavu klienta, pochopit chování a postoje, které k němu vedly a najít správnou cestu ven. Naslouchám tomu, co klient říká a pomalu s ním rozkličuji jeho situaci. Nakonec namíchám lahvičku esencí. Konzultace trvá obvykle 30-60 minut, v případě komplikovaného stavu i déle.

Po 4 týdnech (v akutním případě častěji, dle potřeby) měním kombinaci Bachových esencí podle aktuálních pocitů klienta.

Esence je třeba vybírat dle negativních stavů, ve kterých se nacházíme, léčí svými jemnými vibracemi, neléčí nemoc jako takovou (není to lék), ale její psychickou příčinu.

K vašim potížím se vždy budu snažit přistupovat celostně a volit co nejlepší řešení. Zároveň Vás musím upozornit, že nejsem lékař a konzultace se mnou nenahrazuje lékařskou péči, ani lékařské stanovení diagnózy. Bachovy esence nejsou v České republice uznaným a doporučovaným léčebným postupem a podle zákona jsou považovány pouze za doplňky stravy.

Ve své praxi používám Originální Bachovy květové esence dovezené z Anglie.

Jednoduché užívání i dávkování

Dospělí i děti standardně 4x denně 4 kapky z užívací namíchané lahvičky kdykoli během dne. Nehraje roli zda před jídlem, po jídle nebo mezi jídly, kapou se buď kapátkem přímo do úst nebo do nápoje. Jejich účinnost nesnižuje kofein ani mentol. Nejsou známi žádné kontraidikace, vhodné i pro těhotné a kojící maminky.

Krizová esence - Rescue Remedy

Je první pomoc a prostředek 1. volby, který si můžeme obstarat a použít, kdykoli potřebujeme. Seznam indikací pro Krizovou esenci by vydal na několik samostatných článků, v krátkosti alespoň několik z nich (v těhotenství na stres, napětí, různé strachy, paniku, přecitlivělost, výkyvy nálad, nervozitu, nevolnosti, závratě, …).

  • Oliva (Olive) – na velkou fyzickou únavu a vyčerpání (využití v těhotenství, při porodu i v šestinedělí).
  • Vlašký ořech (Walnut) – na změny a ochranu před vnějšími vlivy (využití v těhotenství, které je nepřetržitých 9 měsíců změn, také při jakékoli přecitlivělosti – na jídlo, pachy, situace při porodu jako esence přechodu – může pomoci vyvolat porod po termínu nebo spustit zastavený porod, v šestinedělí pro matku i miminko na snadnější přizpůsobení se nové situaci).
  • Kejklířka skvrnitá (Mimulus) – na známé strachy, které dokážeme pojmenovat jako např. strach z komplikací, z vyšetření, z porodu, z bolesti, z nástřihu hráze, z císařského řezu, strach jak zvládnu péči o miminko, jestli budu dobrá matka, …(využití v těhotenství, při porodu i v šestinedělí).
  • Snědek okoličnatý (Star of Bethlehem) – na šoky, traumata a jejich následky, např. odběr plodové vody a další vyšetření, císařský řez, porod kleštěmi nebo vakuumextraktorem, extrémně bolestivý nebo vyčerpávající porod, šokové stavy při porodu a po něm (krvácení, infekce, zástava srdce, embolie, alergická reakce na léky,…), porod je rodičkou subjektivně vnímán jako traumatizující i přesto, že z medicínského hlediska nedošlo k žádným komplikacím, novorozenci, kteří trpěli nedostatkem kyslíku, nedonošené a postižené děti, potraty,…).
  • Červený kaštan (Red Chestnut) – na strach o druhé, v tomto případě o miminko (využití v těhotenství, při porodu i v šestinedělí).

Pro koho jsou Bachovy esence vhodné?

Bachovy esence jsou vhodné pro každého – děti, dospělí, těhotné i kojící ženy. Můžeme je též použít pro naše domácí mazlíčky.

Bachovky použijeme nejen v kritických životních situacích (šok, stres, úraz,..), ale i v každodenním životě, kdy prožíváme nepříjemné pocity v určitých situacích (př. návštěva zubaře, před operací, jednání na úřadě..) nebo v kontaktu s určitými lidmi.

Opatrnost je třeba při podávání Bachových esencí alkoholikům nebo vyléčeným alkoholikům. Esence kápneme do horkého nápoje, aby se odpařil alkohol, a pak užít. Vhodnou formou u Rescue Remedy (Krizové esence) jsou dětské kapičky Rescue Kids, které neobsahují alkohol.

Vyrábějí se i esence přímo pro zvířata, jako u dětí jsou kapky bez alkoholu. I pro Vaše zvířátka mohu kapičky podle rozboru situace namíchat.

Bachovy esence - Dr. Edward Bach

Dr.Edward Bach (1886-1936) byl anglický lékař a homeopat. Je znám především díky své práci s léčivými rostlinami a zanecháním svého celoživotního díla známého jako "Bachovy květové esence".

Edward Bach se narodil 24. září 1886 v Moseley nedaleko Birminghamu v opatství Warwickshire v rodině továrníka. Už jako mladý chlapec se cítil spjatý s přírodou, kde trávil hodně času procházkami, trampováním a objevováním nových míst ve svém oblíbeném Walesu. Tato láska k přírodě a všemu živému v ní ho provázela pak po celý život a stala se jeho životním posláním.

Po skončení studií na Winterloe Scholl v Moseley se Bach rozhodl studovat medicínu, protože v ní viděl největší možnost, jak nejlépe uplatnit svou vášeň pro přírodu ve prospěch zdraví lidstva. Vzhledem k tomu, že nechtěl zatěžovat finanční rozpočet rodiny nákladným studiem medicíny, rozhodl se nejdříve pracovat v továrně svého otce, aby si na studium přivydělal. Tři roky se podílel na prodeji výrobků z otcovy slévárny. Byl to čas, ve kterém poznával jinou stránku života - sblížil se s dělníky a viděl, jaký způsob života i osud tito lidé sdílejí.

V roce 1906 nastoupil jako student na univerzitu v Birminghamu a roku 1912 ukončil svá studia medicíny v Londýně na University College Hospital s diplomem MB a později v roce 1914 s lékařským diplomem - Diploma of Public Health (D.P.H.Camb.). Již v době studií se u něj objevovaly menší zdravotní potíže, ale jeho touha po poznání a objevování nových souvislostí mezi nemocí a zdravím mu nedovolovala příliš se zabývat vlastní fyzickou slabostí. Spíš naopak - svou slabost se snažil překonat prací, která mu přinášela ohromnou radost a vnitřní naplnění. V té době pracoval v nemocnici, kde zakončil svá studia, jako bakteriolog.

V roce 1913 se poprvé oženil - jeho manželka však na jaře roku 1917 zemřela na záškrt. Sám Bach v létě téhož roku při své práci v laboratoři zkolaboval vinou vnitřního krvácení a musel se podrobit vážné operaci. Po této události mu lékaři dávali jen malou naději na přežití, pouze několik měsíců. Bach ale nebyl ochoten se s touto skutečností smířit, protože sám v sobě cítil, že před ním stojí ještě veliká práce a že jeho osud ještě není zcela završen a naplněn. Věděl, že chce pomáhat trpícím lidem a své poznatky o přírodě předat dál do rukou těm, kteří se chtějí oprostit od utrpení a žít ve zdraví a radosti. Věděl, že i když vystudoval medicínu, nebude to klasická lékařská věda, co ho povede v další práci, nýbrž znalosti přírody a jejich zákonů, jež mu stejně jako pozorování způsobu života a lidského jednání otevřou bránu k dalším objevům. Velice brzy zjistil, že u každého pacienta se objevují jiné reakce na stejnou nemoc a stejný způsob léčby určité nemoci vyvolává u každého pacienta rovněž odlišné reakce. Proto se v jeho praxi stalo prioritou léčení člověka, jeho individuality. Neúnavně nadále pozoroval své pacienty, studoval a porovnával všechny tehdy dostupné informace, aby se mohl co nejvíce přiblížit pravé podstatě lidského utrpení a dokázal ji naprosto vyléčit. Individualita člověka se stala hlavním motivem jeho lékařské práce.

Ještě v roce 1917 se Bach oženil podruhé a z tohoto manželství se mu narodila dcera. Po uzdravení ze své nemoci pracoval dr. Bach dále krátkou dobu jako patolog a bakteriolog. V březnu 1919 pak nastoupil do Londýnské homeopatické nemocnice. A právě zde se seznámil s prací Samuela Hahnemanna. V Hahnemannově Organonu našel potvrzení, že střevní bakterie, které on sám již objevil a definoval, jsou identické s Hahnemannovým popisem psoriatického miasmatu (Pozn. aut.: miasma = základní reakční způsob). To vedlo Bacha k přípravě homeopatických očkovacích látek, které používal pro své pacienty. Takzvané homeopatické nosody se podávaly orálně (do té doby se veškeré očkovací látky aplikovaly pouze injekčně) a brzy vynesly Bachovi velkou popularitu a uznání u jeho kolegů. Bach tyto očkovací látky rozdělil do sedmi skupin – každá bakteriologická skupina je definována osobnostními kvalitami člověka a ke každé této skupině je přiřazena jedna nosoda (očkovací látka). Bachovy nosody jsou známé a v medicíně se používají dodnes.

Dr. Bach se však s tímto úspěchem nespokojil. Jeho touha a vášeň ho hnaly dál objevovat a poznávat souvislosti mezi náladou člověka a jeho nemocí, mezi disharmonií v duši a projevem této disharmonie na těle v podobě nemoci. Věděl, že v této oblasti na něj čeká ještě hodně práce. Ve své ordinaci na Harley Street v Londýně se ještě intenzivněji zabýval zkoumáním lidské psychiky, nálad a postojů a hledal vhodné přírodní prostředky k léčení svých pacientů. Zjistil, že ne všemi nosodami může léčit chronické nemoci. Proto hledal dál další „čisté přírodní“ prostředky, jimiž by mohl nemocným a trpícím navrátit radost a naději do života. Své poznatky předával dál i svým kolegům na různých přednáškách a homeopatických kongresech a psal odborné články do časopisů. V roce 1925 napsal se svým kolegou dr. Charlesem E. Wheelerem pojednání o chronických nemocech (Chronic Disease - a Working Hypothesis). V polovině dvacátých let minulého století byl dr. Edward Bach jedním z nejvyhledávanějších londýnských lékařů. Pro něho samotného ale tento úspěch moc neznamenal.

Ještě v roce 1922 odešel od své manželky a dcery - ačkoli je nadále finančně podporoval - a věnoval se výhradně své práci. Když kolem roku 1930 jeho lékařská praxe dosahovala vrcholu, rozhodl se svou ordinaci a laboratoř v Londýně prodat, odstěhovat se úplně na venkov, do svého oblíbeného Walesu a v tichu a klidu přírody dále hledat přírodní léčebné prostředky. Pozorování lidí, jejich projevů a chování, ho vedlo k tomu, že hledal rostliny, které by svými energetickými vibracemi odpovídaly lidským náladám a reakcím a působením své energie byly schopné tyto nálady a stavy korigovat. Byl přesvědčen, že když člověk odstraní ze své duše špatné postoje, přiblíží se svému vnitřnímu štěstí a posléze i úplnému uzdravení. V rostlinách viděl sílu, kterou příroda poskytuje lidem, aby žili v harmonii se sebou samými a tím pádem i se svým okolím. Ještě za své londýnské praxe - v roce 1928 objevil účinky rostlin Mimulus, Impatiens a Clematis. Z nich připravené esence se při léčbě ukázaly jako velmi efektivní.

V roce 1930 napsal své známé dílo Uzdrav se! (Heal Thyself), ve kterém na svou dobu opravdu nekonvenčním a naprosto revolučním způsobem podal nástin pravých příčin nemocí. Začátkem minulého století bylo lidstvo opravdu nadšené a pohlcené všemi novými objevy na poli medicíny a techniky – a zdálo se, že to bude rychle rozvíjející se technika, která přinese lidstvu osvobození od útrap. Bach ovšem právě naopak (a správně!) - proklamoval návrat k jednoduchosti, k přírodě, k přírodním léčebným prostředkům a vyzdvihoval vysoké duchovní hodnoty – tam viděl sílu pro zdraví a svobodu člověka. Na svou dobu to byly neskutečně revoluční myšlenky, které i o století později, v naší dnešní zrychlené a přetechnizované době mají pořád své uplatnění a dokonalý smysl.

Bach žil jistou dobu na různých místech Walesu (v Cromeru, v Abergavenny), dokonce se v roce 1932 krátce vrátil do Londýna, kde napsal další významné pojednání Osvoboď se! (Free Thyself), ve kterém se snažil, jak sám uvedl, podat jednoduchý a srozumitelný náčrt skutečného smyslu života a těžkostí, provázejících lidský život, které jsou však jen výzvou k hlubšímu chápání vlastního duchovního bytí. Rozebírá zde i prostředky, které tyto těžkosti mohou napravit, ne-li úplně odstranit. Ve stejném roce napsal rovněž Dvanáct léčitelů (The Twelve Healers), dílo, v němž rozebral kvality jednotlivých květů a z nich vyrobených esencí v souvislosti s lidskými emocemi a postoji. Z tohoto období je známá i jeho korespondence s lékařskou komorou, ve které žádá o vyřazení svého jména z rejstříků lékařů, protože se díky svým objevům a revolučním názorům na zdraví člověka už nadále necítil součástí klasické alopatické medicíny.

V roce 1934 se Bach přestěhoval do Sotwellu v Oxfordshiru, nejdřív do Wellsprings, později do Mount Vernonu, který pak dodnes zůstal sídlem známého Bachova centra. Nadále neúnavně pracoval, objevoval nové rostliny, připravoval z nich esence, psal články do různých časopisů, přednášel, ošetřoval pacienty, kteří k němu docházeli z blízkého okolí. Jeho intuice a senzitivita byly vysoce vyvinuté – stačilo, aby si položil na jazyk nějakou rostlinu, a dostavily se u něj symptomy, které tato rostlina zprostředkovávala skrze svou energetickou hodnotu či své vibrace. Zájem o jeho práci narůstal, pacienti žádali esence i z jiných míst, a tak se dr. Bach rozhodl požádat o spolupráci homeopatickou lékárnu Nelsons v Londýně. S mateřskou tinkturou, kterou sám ručně připravil, přijížděl vždy vlakem z Oxfordshiru do Londýna a v Nelsons byla tato tinktura dál rozlévána do takzvaných zásobních lahviček. Z této přátelské spolupráce se nakonec stala tradice, která přetrvává až do dnešních dnů. Mateřská tinktura pro originální Bachovy esence se pořád ještě připravuje ručně v Bachově centru v Mount Vernonu z květů a rostlin tamější zahrady, načež ji homeopatická firma Nelsons v Londýně za dodržování stanovených předpisů a návodů podle dr. Bacha rozdělává dál do zásobních lahviček, které se distribuují do celého světa.

V roce 1935 objevil ještě dalších 19 rostlin, ze kterých připravil nové esence. Začátkem roku 1936 považoval Bach svou práci na hledání správných rostlin pro uzdravení člověka za naplněnou a dokončenou. Uvedl do života jednoduchý a účinný způsob, jímž si lidé mohou sami pomoci zbavit se svých neduhů a tíhy a otevřít se radosti a zdraví. Ještě nikdo předtím necharakterizoval tak jasně a srozumitelně lidské emoce a postoje - a zároveň podal jednoduchý návod (a to doslova) k tomu, jak žít ve vnitřní harmonii a spokojenosti.

Dvacátého sedmého listopadu 1936 Bach v nedalekém městečku Didcot umírá. V úmrtním listu je jako příčina smrti uvedeno srdeční selhání.

Vybrané z knihy: "Bachovy esence od A do Z", Dr.Katarina Michel, Metafora 2012